jogurt, actimel a jiné dobrůtky

Kdysi dávno mamina koupila jogurtovač. Nečekejte žádný složitý přístroj. Je to obyčejný plastový kyblík s polystyrenovou vložkou a litrovým kyblíčkem na vlastní jogurt. Taková matrjoška. K jogurtovači byl teploměr a dva pytlíčky s jogurtovou kulturou.
Časem se mi teploměr rozbil a víčko od vnitřního kyblíku patrně skončilo v separovaném odpadu. Litrová velikost se začala jevit jako nedostatečná, zvlášť pokud se dělalo jogurtové mléko.
Takže hurá do IKEA ;) Zakoupila jsem dvě litrové a jednu dvoulitrovou sklenici s víčkem, polystyrénovou izolaci nahradila poctivou peřinou a teploměr vlastním prstem.

Pro ty co chtějí vyzkoušet přidám roky vyzkoušený a maximálně zjednodušený postup.

Mléko (používám trvanlivé) ohřeju na cca 42 stupňů - na prstě je to příjemně teplé, ale ještě nepálí.
Když chci jogurt, přidám cca 4-5 lžic sušeného mléka.
Mléko naliju do sklenic, přidám po dvou lžicích bílého přírodního živého jogurtu (mám osvědčenou Activii, nebo Holandii), nebo lahvičku actimelu, zamíchám, zavřu a strčím na cca 12 hodin pod peřinu, eventuelně na teplý radiátor.
Po 12-ti hodinách je hotovo.
A proč v dnešní době dělat jogurt? Když nepočítám, že vyjde levněji, vím, že je zaručeně živý a pak těch kelímků, co jsme dřív vyhazovali ... ;)