Tak jsem se po dvou letech dostala na dva týdny do místa mého srdce. Bez netu, bez televize - to tedy jen díky přechodu na digitální vysílání ;) se suchým záchodem, teplou vodou jen z kotle na dřevo ....
Přestože jsem si jako poněkolikáté slibovala, že nafotím tu spoustu romantických starých detailů, nějak zas na to nedošlo.
Čas byl vyplněn užíváním si všech přírodních darů. V horku stínu pod stromy - tou nejdokonalejší klimatizací na světě, při větru vyhříváním na sluníčku, zpracováním těch nejlepších sladkokyselých višní, setkáváním, povídáním, ....
No, nějaké fotky přece jen mám a plány na brzký návrat.
staré ale funkční
chlubení cizím peřím - tohle je hraběnčino ;)
a něco z výletu