Před okny do ulice jsem měla představu bohatě kvetoucího záhonu od časného jara, do pozdního podzimu. Zatím tam byla pro mně nudná kombinace jehličnanů, vřesovců a pár keříků. Jenže v dírou v netkané textilii se vedle jehličnánku začala tlačit pivoňka. Super, řekla jsem si a doufala, že bude jiná, než ty dvě, co se chystám nasadit.
Za dva dny jsem stříhala okrasnou trávu a koukam na nezvyklý hrb v záhoně. A ejhle, pod netkankou další pivoňka.
V naději že najdu další jsem začala likvidovat černou textilii pod kůrou a objevila jich hned 7.
Vřesovce jsem přesunula na místo bez úpalu, jehličnánkům teprve musím místo najít, ale každý den netrpělivě čekám, co za poklady tenhle záhon ještě vydá. Letošní dlouhá zima mi čekání prodloužila, ale já nespěchám, počkám si ;-)
 |
| zahajujeme záchranu pivoňěk |
 |
| raduju se z každého křehkého výhonku |
 |
| záchranná mise ukončena, začíná fáze ozelenění |
A jak to možná bude jednou vypadat?
Vybírám ze svého archívku:
