vánoční?

S jarem vykvetl další vánoční kaktus.  Zvažuju jak označit barvu. Že by zlatá? Zatím mám kaktusy provizorně označené slupovací konturkou na obalech květináčů, ale některé barvičky jsou nepopsatelné, tak přemýšlím o označením zalaminovanými miniaturkami květů. Nebo máte někdo lepší nápad?

další v pořadí

Aphrodite

Počítám, že tohle je letos na jaře poslední hvězdník. Teď už jen zbývá pořádně je přes léto "vykrmit" a těšit se na zimu ;)

jak jsme s Honzíkem kontrolovali zahrádku

Sluníčko svítilo, ručky mně svrběly, tak jsem se vydala okouknout zahrádku. Měla jsem to hezky naplánováno. Než tam dojdeme, Honzík usne a já strčím aspoň prstíček do země.
Všecko bylo jinak. Prcek jakoby to tušil a rozhodl se můj plán bojkotovat.
Branka je úzká, takže s kočárkem neprojedu, vzala jsem tedy Honzíka do náruče, že si aspoň vyfotím to málo, co kvete. Skoro desetikilový drobeček se pěkně pronese, tak jsem vytáhla křesílko a ulehčila rukám.
Jestli nás někdo pozoroval, musel se smát. Pošahaná ženská poskakující po pustém pozemku přenášející  křesílko s miminem. Jednou rukou přidržuju prcka, druhou fotím ;)

Děsná bžunda, ty si mámo vážně myslíš, že v tomhle budu sedět?

Něco málo kvete

Jaro je fakt tady

 

Vidíte toho slimejše? VRRRR!!! 

Tak, a už toho mám vážně dost, jdeme domů!

troška čarování

Chystala jsem se upéct další kváskový chleba a protože jsem se dočetla, že nejlepší  je péct ho v plodových dnech (tady) , začala jsem hledat a našla tyhle stránky: Lunární kalendář Moc se líbí, tak se s vámi podělím.
Tady dokonce najdete i hodinu, ve které den vstupuje do toho kterého znamení:
Na chleba sice zrovna vhodný den nebyl, přesto jsem ho upekla. Jíst se dá. Příště to zkusím v tom vhodném dni a budu mít srovnání ;)
Ne že bych se lunárním kalendářem řídila nějak striktně, ale pár věcí se mi osvědčilo. Nehty na palci na noze, které mi zarůstaly, stříhám při dorůstajícím měsíci v pátek. Neptejte se mě proč, ale funguje to. A operace - vyzkoušeno na vlastním kotníku - je dobré si plánovat na dobu ubývajícího měsíce. Lépe se hojí rána a jizva je méně znatelná.
A protože jsem se dočetla, že je dnes vhodná doba k setí a sázení, tak jdu udělat to, co už nějaký čas odkládám.
Tak hezký den :)

první jarní vánoční kaktus a další radůstky z "pralesa"

Jsem trošku "postižená", trošku magor, ale kytky mi zabírají veškeré vhodné horizontální plochy v bytě. Nedávno si přítel přivrtal novou polici na bedýnky domácího kina. Vydržela bez kytek asi týden. Už jsou tam dvě. Bedýnky jsou pořád v krabici. Ale místo na ně pořád je. ......................Zatím ;)

první jarní den a dvojitá radost

Jdu si takhle po městě, kochám se sluníčkem, nohy mně samy nesou ke květinovce a tam tyhle dvě krásky. Nevěděla jsem kterou, tak jsem je adoptovala obě. No, nekupte to, když je to tak laciný ;)

jogurt, actimel a jiné dobrůtky

Kdysi dávno mamina koupila jogurtovač. Nečekejte žádný složitý přístroj. Je to obyčejný plastový kyblík s polystyrenovou vložkou a litrovým kyblíčkem na vlastní jogurt. Taková matrjoška. K jogurtovači byl teploměr a dva pytlíčky s jogurtovou kulturou.
Časem se mi teploměr rozbil a víčko od vnitřního kyblíku patrně skončilo v separovaném odpadu. Litrová velikost se začala jevit jako nedostatečná, zvlášť pokud se dělalo jogurtové mléko.
Takže hurá do IKEA ;) Zakoupila jsem dvě litrové a jednu dvoulitrovou sklenici s víčkem, polystyrénovou izolaci nahradila poctivou peřinou a teploměr vlastním prstem.

Pro ty co chtějí vyzkoušet přidám roky vyzkoušený a maximálně zjednodušený postup.

Mléko (používám trvanlivé) ohřeju na cca 42 stupňů - na prstě je to příjemně teplé, ale ještě nepálí.
Když chci jogurt, přidám cca 4-5 lžic sušeného mléka.
Mléko naliju do sklenic, přidám po dvou lžicích bílého přírodního živého jogurtu (mám osvědčenou Activii, nebo Holandii), nebo lahvičku actimelu, zamíchám, zavřu a strčím na cca 12 hodin pod peřinu, eventuelně na teplý radiátor.
Po 12-ti hodinách je hotovo.
A proč v dnešní době dělat jogurt? Když nepočítám, že vyjde levněji, vím, že je zaručeně živý a pak těch kelímků, co jsme dřív vyhazovali ... ;)

čokoládové mufinky s ořechy a jablíčky a ...

Jen taková rychlovka bez receptu - všeho přiměřeně ;) vejce, cukr, mléko,olej, kakao, polohrubá mouka, ořechy a jablíčka.

Trocha aktuálního kvetení.

 A aby to kvetlo i v létě tak už se chystám ;)

korálky od Kačky potřetí

Venku je skoro jaro, za chvíli vytáhneme šatičky a střevíčky tak malá inspirace co k nim.

první pokus o kváskový chléb

Chystala jsem se na to dlouho (roky).

Nakonec to nebylo nijak zvlášť náročné. Recept na kvásek jsem použila z těchto stránek http://conovehonakopci.cz/?p=105 a to variantu 3.

Na rozdíl od návodu v odkazu jsem poněkud nedodržela množství, takže jsem po třech dnech měla zhruba litr kvásku s vůní něco mezi vínem a vinným octem.

Kvásek třetí den

Kvásek jsem nalila do pekárny, přilila čtvrt litru vody a přisypávala žitnou mouku do konzistence těsta něco mezi litým koláčem a klasickýma buchtama. I s množstvím na kvásek jsem použila asi 1 kg žitné mouky. Protože jsem čekala, že kynutí bude pomalejší, šla jsem těsto zkontrolovat asi po dvou hodinách a byla ho plná pekárna - tedy asi dvojnásobek.

Po prvním kynutí

Protože jsem neměla čas, nechala jsem těsto svému osudu a vrátila se k němu asi po pěti hodinách. Velká změna nenastala - takže jsem zamíchala, odebrala půlku na pak, přidala vodu, pšeničnou mouku, sůl - podle pohádky - tedy přiměřeně ;) Tentokrát do konzistence klasické, chlebové, jak jsem zvyklá. A znova kynutí. Asi dvě hodiny, ale stačilo by míň.
Pak jsem vyklopila těsto z pekárny, pěkně ručně prohnětla a ukoulela dva bochníčky. Jeden jsem nechala vykynout v pekárně, jeden ve formě v troubě a upekla. V troubě na 200 stupňu, na kolik peče pekárna netuším. V troubě jsem před koncem pečení kůrku potřela vodou aby se leskla.

Vlevo z trouby vpravo z pekárny

A ještě z vrchu

Chuťově se neliší, ten z trouby má klasickou kůrku, z pekárny světlou. Chuť je poněkud kyselejší než jsem u chleba zvyklá - přisuzuji to i zbytečně dlouhému kynutí.
S kváskovým chlebem tedy rozhodně nekončím, budu experimentovat dál.

Housátka

Trochu nedůvěřivý ochutnavač

Přežil jsem ;)

bábovka

Mám spoustu receptů, které se mi nashromáždily a které jsem nikdy nedělala. A je jich pár, co se na umaštěných papírcích přesunují z jedné složky do druhé, které vždycky musím hledat. Koncem roku jsem si pořídila nový šanonek na recepty, kam plánuju přepisovat jen ty nej, o které nechci přijít. A protože do šanonku můžu připnout i fóliový obal, tak tenhle recept tam poputuje ještě než se dokopu k přepsání. Ani nevím, kde jsem k receptu přišla, ale za ty roky vím, že oproti instrukcím, peču tuhle bábovku okolo dvou hodin, zespoda i z vrchu formy přikryté dvojitým alobalem a do větší části přidávám kakao, protože to tak máme radši.

jak jsme s Honzíkem vařili

Většinou vařím rychlovky, které si nachystám když prcek spí, nebo stihnu míchat během krmení, nebo při čekání na krmení, kdy prcka zabavuji podáváním relativně bezpečného kuchyňského náčiní.
Minulý týden jsme dostali za úkol tvarohové noky a prej ať jich udělám víc, že si je namrazíme na pak.
V sedačce vydržel asi tak deset sekund, než se zasekl na hranici pádu. Nu což, pustím ho na zem, stejně budu muset vychytat případná nebezpečí, neb dopolední spaní nebude na věky.
Znaleckým okem obhlídl nově nabyté území a bez zaváhání zamířil ke květináči s cibulkami, čekajícími na přesazení. Matka byla tentokrát rychlejší a přesunula rizikový předmět do nedostupné výšky. Pak se vydal zkoušet stabilitu odpadkového koše (i tady jsem pohotově zasáhla - říkejte mi chobotnice ;) a nakonec se usadil u trouby - naštěstí studené.
Nedá se nic dělat, kamarádka mi nedávno nabízela zapůjčení cestovní postýlky, je třeba nabídku využít a aspoň na čas zabránit průzkumníkovi v nebezpečných misích.
Dnes na ni došlo. V mojí pidikuchyni zabrala téměř celý volný prostor. Ovšem vypadá úplně jinak, než jsem čekala - postranice jsou nízké. Naštěstí Honzík sice leze, ale zatím se v postýlce nestaví. Na nějakou dobu bude klid.
Honzík si prohlíží nový prostor, obrázky na látce, máma přihodila i nějaké to nové náčiní. Vaření probíhá v poklidu.
Když jsem strčila pizzu do trouby, šla jsem napsat příteli, že je čas vyrazit z práce na oběd.
Přemýšlím, kolik času mi to zabralo, ale víc než dvě minuty to být nemohlo.
Když jsem se vrátila do kuchyně, blesklo mi hlavou, že ten můj klečící mrňous je nějaký velký. Pak jsem se koukla pořádně a on neklečí, ale stojí.
Bije se ve mně matka zodpovědná, která by dítě v této situaci opouštět neměla a matka "reportérka" toužící zachytit tento jedinečný okamžik.
Která že to vyhrála? ;)

troška jara

Můj oblíbený pryskyřník. Chladná zasklená lodžie mu svědčí, tak si užíváme předjarní čas.
Do jara chybí už jen 19 dní  :)